Aktuality

Víte, co je nového v neziskové organizaci SOPRE CR?

  • 21. února 2021

Dokonce i v době „COVIDOVÉ“ se dají dělat dobré skutky. V tomto případě se jedná o ekologickou iniciativu SOPRE CR a to konkrétně o třídění odpadu.

Před nedávnem byly kontejnery umístěny před objekt města kde se nachází městská ubytovna a nezisková organizace SOPRE CR o.p.s,. Do třídění se zapojili nejen lidí žijící bez přístřeší, ale i lidé z městské ubytovny.

Díky odboru Životního prostředí města Chrudim, které nám kontejnery přes Technické služby pomohly zařídit.

KRISTIÁN MÁ KONEČNĚ NOVÉ BOTY

  • 19. února 2021

Sopre bylo patronem Kristiána, který rámci projektu Patron dětí získal materiální pomoc, aby mu rodiče mohli koupit nové zdravotní boty. Balík potravin a hygienických potřeb dorazil k rodině koncem minulého týdne. Před dvěma dny nám Kristián přišel ukázat nové boty. Děkujeme všem, kteří pomohli a přispěli.

 

 

 

DARUJTE LIDEM BEZ PŘÍSTŘEŠÍ NOC

  • 10. února 2021

Tento čas je velice zimní a mnoho lidí žije na ulici bez přístřeší a je možné jim pomoci.

Můžeš pomoci i ty a pomáháš  dobré  věci.

Každý touží v tomto čase o teple.

Je možno pomocí dvěma způsoby:

Přímo koupi poukazu  – daruj noc u nás v SOPRE CR

nebo zasláním částky na transparentní účet: 2701865962/2010

Cena jedné poukázky stojí 50,-Kč.

Moc děkujeme za všechny, kteří budou moci být přes noc v teple.

 

Krátké zhodnocení karanténní situace

  • 9. února 2021

Do naší organizace SOPRE CR zavítala i ČT. Podívali se jak to u nás chodí v krizových podmínkách a krátce zhodnotila/popsala současný stav, který je již zažehnán.

http://https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10118379000-udalosti-v-regionech-praha/221411817408-karantena-pro-lidi-bez-domova000140203-udalosti-v-regionech/obsah/817408-karantena-pro-lidi-bez-domova

Zhodnocení karantény

  • 9. února 2021

SARS-Cov-2 je oficiální název pro nechvalně proslulá nemoc, jež zaplavuje média, ale i naše životy. Mezi veřejností (tedy i mezi zastupiteli) se užívá pojem COVID.

Co to pro nás vyplývá? Díky skvěle informovaným médiím víme, že nesmíme vycházet z domu, maximálně s ochranným overalem, rouškou a rukavicemi. Nesmíme se se stýkat s lidmi na bližší vzdálenost než na 2m. Měli bychom se vyvarovat kontaktu s jakoukoliv osobou dokonce i v domácnosti. To vše na mě působí dojmem dezinformovanosti, kde vlastně objektivní realita postrádá konceptualizace.

Bojíme se vycházet z domova, bojíme se ho v obchodě, autobuse, přáteli? Tento pojem je mi za poslední rok vlastně cizí.

Nicméně je tu, je viditelný pod mikroskopem jako vir, který se váže na buňky, ale v reálném životě slýcháme o mnoha mrtvých, přeplněných nemocnicích ( přestože polní nemocnice byla naprosto nevyužita) apod. Má nejhorší zkušenost je, když jsem se byl testovat. Opatření a charisma celého procesu testování mi dala jakousi představu, že jsem nakažený už jen tím, že jsem přišel. (výsledek – 2x neg.)

Netřeba rozebírat jaké zájmy stojí za tímto neviditelným, ale stále propíraným tématem. Je mnoho konspirací, které nelze vyvrátit ani potvrdit, tudíž zaujímám agnostický postoj. Erwin Schrödinger (slavný fyzik) vyslovil kdysi velice zajímavou hypotézu. COV-2 buď je, nebo není. Nikdo zatím neví, zda se ampulka s jedem skutečně otevřela.

Jisté je však to, že COV-2 napadá lidi s poškozeným autoimunitním systémem zřetelněji než lidi zdravé. Proto by jsme měli v každém ohledu brát zřetel na ostatní a velí k tomu  i morální povinnost zachovávat předběžná ochranná opatření.

Nicméně v organizaci SOPRE CR jsme tu v nepřetržitém provozu. Nakazí-li se člověk jeden, není možné zaručit, že se nenakazí druhý. V tomto případě přispěchala na pomoc Hygienická stanice, která nařídila restriktivní opatření karantény. Samozřejmě se vším zřetelem jsme to brali v potaz. Klienti podepsali  prohlášení, že když opustí ubytovací centrum, nesmějí se vrátit v době karantény. Proběhly pravidelné měření teploty a samozřejmě nás neminuly testy.

Klienti, kteří k nám přicházejí, nebývají v dobré fyzické kondici, a tak to nebylo ani u jednoho, kterého si odvezla záchranka. Byl pozitivní a tudíž jsme všichni spadly pod nemilosrdný ortel byrokratického testování (2x po sobě). Což nakonec nedopadlo nejhůře.

Samozřejmě není jednoduché udržet nepřetržitý provoz, když by personál byl potencionálně nakažen. Nestalo se tak!

Dva klienti byli nakaženi, byli separováni od ostatních a měli donáškovou službu, vlastní umývárny a všechna hygienická minima. Stejně jako všichni ostatní musíme nosit ve veřejných prostorách roušky a musíme dodržovat dezinfekční procedury.

 

Tento článek nemá být pozitivní, ani negativní, snaží se vystihnout objektivní stanoviska současného stavu. Nic se prakticky nestalo, krize byla zažehnána a za pomoci personálu, kterému patří velké díky a za pomoci pana Ředitele, který držel situaci pod kontrolou s neustálým kontaktem s Hygienickou stanicí a přitom stíhal obstarávat personál patří velké díky i uznání!

Závěrem bych vnesl trochu pozitiva. Tíživé situace patří k lidské historii i současnosti, a je vždy na tzv. tvůrčích elitách, jak se s nimi vypořádají.

Více se dočtete na FB stránkách od kolegyně

Dagmar Brandsteinová

 

Jan König

SOPRE CR PATRONEM PŘÍBĚHU KRISTIÁN

  • 9. února 2021

Projekt Patron dětí, Nadace Sirius pomáhá dětem, jejichž rodiny se ocitli v nouzi.
Dovídáme se o něm pomocí jejich příběhu, který je zveřejněn online na webových stránkách.

Podmínkou přijetí žádosti je patron, kterým může být přítel rodiny, učitel nebo sociální
pracovník. Dobrovolní dárci pak mohou přispívat konkrétnímu dítěti na zdravotní pomůcky,
volnočasové aktivity (které jsou často finančně nedostupné), nebo balíky základních potřeb.
Rodina Kristiána se nachází v nepříznivé sociální situaci a využívá služeb sociálně
aktivizačního střediska naší neziskové organizace. Matka požádala o pomoc s žádostí
v projektu Patron dětí. Ráda by na doporučení dětské lékařky opatřila zdravotní obuv pro
svého syna, na které ale nezbývají peníze. Spolu s pracovnicí SOPRE CR napsaly krátký příběh rodiny
a Kristiána. Poslaly ho společně s dalšími podklady, online na adresu „Patrona“. Rodina byla
vybrána a příběh zveřejněn s tím, že dárci mohu přispívat na balík základních potřeb
v hodnotě 3000,- Kč. Rodina měla díky příspěvku dostatek prostředků, kdy mohli ušetřit peníze i na boty.
K naší velké radosti se částku podařilo vybrat. A SOPRE CR jménem Kristiána i jeho rodiny děkuje
všem, kteří se na tom podíleli!

 

 

 

https://patrondeti.cz/pribeh/kristianovi-aby-nemel-hlad-mohl-mit-nove-boty

Zápisky z karantény

  • 5. února 2021

Bojíme se, že ho potkáme v obchodě, v autobuse, mezi přáteli. Je tady.
Neviditelný, ale všudypřítomný. O čem je řeč? Nebo o kom? Malé dítě si ho může
přestavovat jako ošklivé strašidlo. COVID 19. Pro každého má jinou podobu. Pro
někoho chiméra, politický nástroj mocných, pro jiného reálné dýchací potíže a boj
o život.
Ještě nedávno jsem ho znala jen z médií, jako celebritu, o které se teď hodně
mluví. Naštěstí všichni doma zdrávi. Pak jsem vyšla „mezi lidi“ a začala působit
jako sociální pracovník v SOPRE CR. Pracuji s těmi, kteří se ocitli ve svízelné
sociální situaci, také s lidmi bez přístřeší. Krásná práce, ale ten COVID. Tak nějak
se nebojím nebo se nechci bát. Občas jsem smělá, zvědavá a tak „volám čerta“.
Ukáže se konečně, když se o něm tak mluví?
A najednou mám tu čest. Začalo to nevinně. Klientovi na denním centru bylo
trochu špatně. Během dne se jeho stav zhoršil, a tak jsme raději zavolali
záchranku. Nepřemýšleli jsme hned o větším problému, typické příznaky neměl.
Přišla opravdová zima a žádný div, že člověk přicházející z ulice, není ve formě.
Odvezli ho do nemocnice a zanedlouho potom přišla zpráva, že je pozitivní na
covid. V první chvíli jsme byli všichni trochu v šoku, i když se to dalo předpokládat.
Karanténa? Jak v ní udržíme lidi bez přístřeší, kteří jsou zvyklí na svobodu? Co
když mají zaměstnanci COVID? Jak bude potom pokračovat služba, kterou
nemůžeme zavřít teď, když zima vrcholí. Začali jsme řešit situaci, kterou jsme si
vlastně nechtěli připustit. Moc dobře jsme věděli, že je pro nás zcela nová a
nevíme, co nás čeká. Jasné bylo, že všichni musíme jít na testy v nejkratší možné
době, ještě více dodržovat všechna opatření a omezit kontakty.
Samozřejmě jsem si sama kladla otázku. „Jsem taky pozitivní?“ Neměla jsem
strach o sebe. Cítila jsem se dobře, líp než koncem roku v předvánoční štvanici.
Bála jsem se víc o druhé, o rodinu, prostě abych někoho nenakazila. Přesto jsem
si jako první bod pomyslného seznamu „co teď“ napsala „klid“.
Přišel ten den a jdeme na testy. Nepříjemné, ale dá se to vydržet. I naši klienti to
zvládli, vydrželi čekat v karanténě až na výjimky do odběru vzorku. Taky se báli,
nadávali, ale nakonec se k tomu postavili zodpovědně.
Výsledky vcelku dobré. Jen dva klienti pozitivní. Ale přesto opět trochu šok,
zmatek. Musíme jim zajistit prostor pro karanténu, aby opravdu striktně nepřišli do
kontaktu s ostatními, postarat se o jejich potřeby. Asi to není naše povinnost v
konečném důsledku, ale nechceme to „hodit někam jinam“. Řekli jsme si, že
karanténu pro dva klienty zvládneme a vyčleníme pro ně jednu ložnici noclehárny.
Organizace noclehárny a denního centra se tím trochu mění. Deset dní oddělené
karantény pro dva nakažené a pro jistotu pro ostatní také na denním centru. Zase
se někteří zachovali tak, jak mi lidé to umíme. Nemáme totiž rádi změny. Zaznívali
nadávky, protesty, nespokojenost, kombinace a katastrofické vize. Stála jsem
mezi tím vším na chodbě, pozorovala cvrkot a na chvíli si dovolila malé zamyšlení.
To hemžení mi najednou přišlo trochu úsměvné. Stává se mi, že ve vypjatých
situacích vidím tu slzu smíchu života. Říkám si, jestli, až to všechno skončí, někdo
na toto téma natočí třeba film. Bude to komedie ve stylu „Hoří, má panenko“ nebo
velká sága o všeobecné odvaze jako v amerických filmech? Tipuji spíš na
komedii. Češi jsou už takoví. Najednou si uvědomuji, že v tom je právě naše
největší síla a schopnost ze všeho si dělat legraci zatím jediná vakcína na covid
k dostání pro každého. A taky mi dochází, že jsme tady všichni bez příznaků, v
podstatě zdraví, v pohodě a máme tím pádem víc štěstí než tisíce jiných.

Každý to máme jinak. Takové bylo mé první setkání s covidem. Vlastně jsme se
jen potkali ve dveřích a ten pán na mě mrknul. Není vždycky zlý, jen chce trochu
respektu, pokory a možná špetku víry. Jeden náš klient, milovník numerologie,
nakonec celou situaci komentoval větou: „To není vir, to je osud“. Nevím sice
úplně přesně jak to myslel, ale i za mě to vyjádřil docela trefně. Stejně jako osud,
ten tajmný strážce našich cest, který bedlivě hlídá, abychom se stali tím, čím
máme být, i pořád ještě nepoznaný vir COVID 19 mění naše životy, bourá plány a
ukazuje nový směr, pokud ho chceme vidět. Tak třeba karanténu někde spolu
musí trávit lidé, kteří si myslí, že už ztratili svou lásku a uprostřed nucené pauzy ji
znovu objeví. Naopak Ti, kteří si jsou přesvědčeni, že je všechno zalito sluncem a
jejich životy jsou v pořádku zjistí, že vlastně chtějí a mají být někde úplně jinde.
Někteří lidé na osud nevěří, pochybují o existenci něčeho takového. K tomu chci
jen dodat, že je dobré pochybovat o všem. Stejně tak dobré je ale také nic
neodmítat, protože nakonec platí, že nevíme nic, což nám taky ukazuje ten náš
nemilovaný covid.
Naše kontrolní testy po týdnu dopadly výborně. Všichni byli negativní, všichni byli
zdraví. V podstatě jsme i v dobré náladě přežili tu naši karanténu. I když víme, že
to může být jen první vyhraná bitva, patří se poděkovat. Možná i tomu
zatracenému viru, protože zřejmě i přesto, že nám toho hodně vzal, dokáže taky
něco dát. Pocit uvědomění, že člověk má být vděčný. Nic není jisté. Smrt je naším
údělem s covidem i bez něj a život je dar s covidem i bez něj. Proto má
být vděčností oslavován, což můžeme dělat i bez otevřených hospod. I když
musím přiznat, že se na to tzv. svobodné pivo už taky těším.
Chci ještě poznamenat, že mile překvapili hlavně naši klienti, kteří to v karanténě
měli těžší a tak dobře to zvládli. Možná to zní divně, ale mám obyčejnou radost,
že jsem to první setkání s covidem mohla prožít právě v jejich společnosti.

napsala: Dagmar Brandsteinová

Velké díky všem, kteří nejsou lhostejní

  • 20. ledna 2021

Projekt Daruj vánoční radost lidem bez přístřeší, byl zaměřen na lidi, kteří nemají dost materiálních prostředků, nebo nemohou si sami vydělat na obživu. Tento fakt, že jsou mezi námi lidé, kteří díky svým fyzickým, nebo mentálním propozicím, se nemohou postarat sami o sebe, je často předmětem střetu širší veřejnosti. Koncept solidarity spočívá v elementární toleranci – což znamená aktivní přijetí a akceptaci protějšku, nikoliv pasivní rezignaci. Proto existují organizace jako je Chrudimské SOPRE CR, které nezapomněli na pomoc lidem bez práce i přístřeší. Lidem, kterým se těžko žije ve společnosti a jsou často odmítáni veřejností.

Výše zmíněný projekt byl zkouškou lidské solidarity. Velké díky všem lidem, kteří nezůstali lhostejní a přispěli do fondu. Ukázali jste, že máte na to, abyste přispěli a pomohli. Protože pomoc a vzájemná solidarita se jeví v dnešní společnosti, jako jeden z posledních pozůstatků lidství.

Organizace SOPRE CR se zabývá ubytováním a aktivizováním lidí bez přístřeší. Zajistí pravidelnou hygienu a přenocování za menší, ale dostupný poplatek. Sociální pracovníci se dále starají o sociální podporu a pomoc s úřady, nebo při hledání práce. Díky Vaším příspěvkům se mohla Dámská ložnice zcela předělat tak, aby byla jako nová a dalo se v ní důstojně spát. Pánský pokoj trpěl nedostatkem materiální výbavy a především chyběli matrace. Celkem se nakoupilo 12 matrací a 6 roštů na postel.

Ještě jednou VELKÉ DÍKY A POTLESK všem, kteří udělali dobrou věc a přispěli.

Prožité vánoce v SOPRE CR

  • 6. ledna 2021

Určitým způsobem, slaví vánoce každý člověk, nebo rodina v západním koutě zeměkoule. Výjimkou nejsou ani sociálně nejslabší.

Organizace SOPRE CR, která se stará o skupinu chrudimských sociálně slabších lidí, slavili Vánoce taktéž. Vánoční den probíhal podobně, jako standartní rodinný vánoční den se společnou snídaní.

Připravoval se vánoční salát s panem ředitelem v roli náčelníka.

Proběhlo společné setkání všech zaměstnanců s klienty. Za pomoci méně formální komunikace se klienti a pracovníci více seznámili. Nechyběla ani výzdoba.

Po štědrovečerní večeři se rozdávali dárky.

Všem moc děkujeme za celoroční pomoc i účast! Velký potlesk všem zaměstnancům za dobře odvedenou práci a iniciativu, která nám pomohla zvládnout i nepříznivou situaci

SLADKÝ DAR

  • 15. prosince 2020

Dnešním dnem začínají u nás v SOPRE CR vánoční svátky. Dostali jsme od firmy GOLDFEIN CZ s.r.o.

pro naše klienty něco na zub. Díky moc. Těšíme se na další spolupráci v roce 2021.

Vděční zaměstnanci SOPREC CR a klienti.